Masopustní výprava na Líheň, 5.-7.2.2016
Když jsme v pátek před polednem vystoupili z autobusu, ještě sněžilo, ale za chvíli už vysvitlo sluníčko a hřálo nás po zbytek víkendu, takže po několika letech to nebyla zimní, ale spíš předjarní výprava.
Zabydleli jsme se a vyrazili na krátkou obhlídku okolí přes vrchol Skalici. V teplíčku u kamen jsme si povykládali o omrzlinách, podchlazení, proboření se na ledě a jiných nástrahách zimní přírody, načež jsme se pustili do výroby masopustních masek. Při hrách jsme se seznámili se starými řemesly, mezitím se k večeři smažily palačinky. Večer jsme zpívali, hráli novou hru s jazykolamy a pak ještě Aktivity.
Sobota začala rozcvičkou a škrabáním brambor k obědu a o půl desáté dva týmy vyrazily po stopách Yettiho. Cestou se musely vypořádat s nejrůznějšími úkoly, jako bylo např. volání záchranky, první pomoc při omrzlinách, rozdělávání ohně, stavba přístřešku z celt, hod oštěpem, uzlování, všímavost, vymýšlení pozdravného pokřiku Yettimu, orientace v terénu či psaní receptu na zelňačku. Oba týmy se s útrapami cesty zdatně vypořádaly, takže pozdní oběd byl více než zasloužený.
Na louce pak proběhly krátké masopustní závody v maskách a zbytek dne jsme strávili kulturou – četli jsme a pokoušeli se i o vlastní psaní, hráli scénky a hru s básničkami, opět došlo i na zpěv a Aktivity. Na závěr si členstvo vynutilo krátkou noční procházku a brzy nato se šlo spát. Jen pro ty nejstarší zahořel ohýnek, kde byli Mirek a Alf přijati mezi rovery.
V neděli dopoledne se stihla jen nová hra discathlon – běh terénem kombinovaný s házením létajícím talířem. Před obědem se pilně plnily Stezky, ti zkušenější učili mladší, což bylo moc povedené. No a po dobrém obědě nezbylo než uklidit, sbalit a vyrazit na autobus. Tentokrát vlaky neměly zpoždění, takže už ve čtyři jsme byli ve Studénce.
