43. skautský oddíl BÍLÍ HADI, Studénka

Tuto mimořádnou akci pro starší polovinu oddílu jsme plánovali už v roce 2020, to nám ji ovšem zrušil covid. Od té doby jsme čekali na další prodloužený květnový víkend a dočkali jsme se letos.

Celí natěšení jsme vyrazili v pátek odpoledne v počtu čtrnácti dobrodruhů. Cestování do Blanska bylo dlouhé, ke klubovně, která nám na ty tři noci poskytla útočiště, jsme dorazili až o půl osmé. Po zabydlení členstvo okamžitě vyrazilo dovádět na hřiště. Už za šera jsme si povykládali něco o ochraně krajiny, CHKO Moravský kras a o Blansku a brzy šli spát - před námi byl náročný den.

V sobotu jsme vstali do zamračeného dne již o půl sedmé. V sedm nám jel autobus k Holštejnu, odkud jsme vyrazili na zříceninu stejnojmenného hradu a do přilehlé jeskyně Hladomorna, kterou jsme po snídani prozkoumávali s baterkami. Dále jsme šli malebnými jarními lesy a loukami přes Šošůvku do Sloupu. Cestou nás chytil déšť, ale nebyl dlouhý a odpoledne už svítilo sluníčko.

Ve Sloupu jsme přepadli místní Jednotu a u Sloupsko-šošůvských jeskyní dali pauzu s luštěním přísloví zašifrovaných pomocí obrázků. Romantickým Pustým žlebem jsme sestoupili až pod propast Macochu. Čekal nás prudký výstup do kopce, bychom mohli pohlédnout z Dolního i Horního můstku do propasti a rozhodně to stálo za to.

Poté jsme seběhli k Punkevním jeskyním a vyrazili na parádní prohlídku. Krápníková výzdoba byla krásná, pohled ze dna Macochy nahoru fascinující, ovšem nejlepší samozřejmě byla plavba na loďkách po Punkvě. Moc jsme si to užili.

Pak už to byl jen kousek na Skalní mlýn, odkud nám jel autobus zpět do Blanska.

Večer patřil nejen vaření (tentokrát po družinách a velmi se to osvědčilo - všichni byli šikovní a samostatní), ale i dalšímu řádění na hřišti.

V neděli jsme vstávali jen o trošku později a po snídani opět vyrazili na autobus. Kvůli ujetému přípoji jsme museli mírně improvizovat a vynechat plánované Křtiny. Z Jedovnice jsme se tedy vydali rovnou k Rudickému propadání. U blízkých nádherných skal Kolíbek byla pauza a malá porada o táboře a šlo se dál. Naším daším cílem byl bývalý pískový lom, mimořádně fotogenické místo. Prolezli jsme si ho a na dně poobědvali.

Následující cestu přes pampeliškové louky jsme si zpestřili vlasteneckým kvízem a odhadováním času. Další zastávka byla u hospůdky ve Vilémovicích (kofola, hranolky a opět hřiště). I dnes došlo na průzkum s baterkami - tentokrát moc pěkné Smrtní jeskyně.

A pak už posledních pár kilometrů Suchým žlebem opět na Skalní mlýn na autobus. Citelně se ochladilo a fičel ledový vítr, takže večer jsme strávili v teple u kamen.

V pondělí jsme se sbalili, uklidili a vlakem se svezli do Adamova, odkud jsme vyrazili na poslední výpravu. Hned na úvod nás čekal vyčerpávající výstup na Alexandrovu rozhlednu. Pokochali jsme se výhledem, odpočinuli a pokračovali k Býčí skále. U ní jsme se pozdravili s Jedovnickým potokem, kerý se nám včera propadl do Rudického propadání a tady po šesti kilometrech v podzemí zase vyvěrá na zem.

Poslední naší prozkoumanou jeskyní byla Jáchymka a ta byla opravdu důstojným vyvrcholením této akce. Pak už jsme spěchali zpět do Adamova. Ještě byla malá pauza u Staré huti, kde jsme víkend hodnotili. Před výpravou si každý vybral jedno zdejší místo či téma, o kterém nám pak řekl pár zajímavostí - a na nádraží jsme z těchto informací společně vytvořili kvíz.

Ve tři přijel vlak a v sedm jsme naprosto utahaní, ale plní zážitků, úspěšně dojeli do Studénky. Nachodili jsme celkem 47 km a viděli jsme toho opravdu spoustu. Byla to moc povedená akce.