43. skautský oddíl BÍLÍ HADI, Studénka

Nastal čas průzračných dnů nadcházejícího babího léta a my jsme se vypravili na Bobří jezero, abychom se rozloučili s prázdninami a zavzpomínali si na sedm krásných zde prožitých táborů, z nichž první se konal právě před deseti lety.

Ze Studénky jsme vyráželi brzo ráno, abychom v poledne byli na místě. Zabydleli jsme se ve srubu a hned se vrhli do vody. Zaplavali jsme si a vyřádili se na prkně, kanoi i našem nafukovacím člunu. Zbytek odpoledne patřil různým hrám, florbalu, šipkám a tak. Večeře proběhla formou opékačky, pak jsme chvíli zpívali a nakonec si už za svitu lampy zahráli oblíbeného Sabotéra. Vorvani pak ještě měli poradu věnovanou hodnocení oddílu.

V sobotu jsme si pospali a po snídani se vydali toulat do okolí, což spočívalo v tom, že kdo byl na řadě, na křižovatce určil další směr. Nasbírali jsme u toho košík hub.

Nebe bylo zase bez mráčku, ale vedro tedy vypadá jinak, přesto jsme zase značnou část dne strávili ve vodě. Mezitím jsme hráli Stavbu železnice a další hry, kreslili do kroniky, plánovali zahajovací hru, plnili Stezky, četli, zpívali a smažili bramborové placky. Večer se někteří byli projet na kanoi za svitu hvězd, což byla těžká romantika.

V neděli nás čekalo poslední koupání. Hřib, Babočka a Zuzka přeplavali rybník, Štika během víkendu zvládla plaveckou odborku. Pak už jsme uklízeli a balili.

S tábořištěm jsme se rozloučili oddílovým pokřikem, ve Skleném jsme ještě stihli sodovku a nanuky. Cestování bylo kvůli dvěma výlukám opravdu výživné, doma jsme byli až o půl osmé, ale i tak to stálo za to.