Jdi na obsah Jdi na menu
 


TÁBOR PÍSNÍ, 16.-30.7.2016

9. 8. 2016

tabor-pisni.jpgLetos jsme se vypravili až do dálného Pardubického kraje a určitě to stálo za to. Tábořiště bylo skvělé, užili jsme si zase úplně jiný typ krajiny naž v posledních letech a poznali spoustu zajímavých míst.

Počasí nám přálo – občasná vedra se dala zvládnout, bouřky se kolem honily, ale nám se vždy vyhnuly, za celý tábor pršelo vlastně jen jeden večer.

Drtivou většinu táborníků tvořili zkušení členové, kteří s námi už zažili řadu výprav i nějaký ten tábor, a tak všechno fungovalo.

Vlk, Kari, Rejsek a Žabka složili slib skautský či vlčácký/světluškovský, Honza, Pery, Kimi a Míša v závěru tábora postoupili z vlčat a světlušek do vyšší věkové kategorie – mezi skauty a skautky.


Celotáborová hra
STAVBA KANADSKÉ PACIFICKÉ ŽELEZNICE

Tématem letošní velké táborové hry byla stavba Kanadské pacifické železnice. Tři týmy stavitelů při různých hrách vydělávaly dolary na nákup materiálu potřebného ke stavbě. Ceny však nebyly stálé, odvíjely se od situace v táboře, proto se kromě fyzické zdatnosti, manuální zručnosti a schopnosti spolupráce velmi dobře uplatnilo také strategické myšlení a pracovitost. Když totiž zůstaly neuklizené sekery, zdražilo se nářadí, naopak dostatek dřeva v kuchyni se projevil zlevněním pražců – a tak podobně.

t14--010-.jpgZe soutěžních úkolů se nejvíce líbil ten, při němž si každý tým za 100 Kč měl nakoupit suroviny a z nich si pak na ohni uvařit oběd. Došlo také na mapování, plavbu na člunu s mostní konstrukcí, předávání zprávy pantomimou, kanadský dřevorubecký závod či vytváření co nejvyšší věže ze špejlí.

Ačkoliv oproti loňsku měla hra soutěživý charakter, velmi nás potěšilo, že nikdo to nepojal jako bratrovražedný boj o vítězství za každou cenu – přestože týmy hrály naplno a všichni se opravdu snažili, leckdy jeden tým pomohl druhému a všichni jsme si to v dobré pohodě užili. A tak když v závěru tábora své díly trati dostavěly všechny tři týmy zároveň, bylo toto společné vítězství zasloužené a spokojeně přijaté.

 

Závod o Březovou medaili

t08--25-.jpgKonal se 10. ročník slavného závodu O Březovou medaili – soutěže věkově smíšených trojic v nejrůznějších disciplínách (první pomoc, komunikace, manuální zručnost – šití, příroda, všímavost, práce s mapou, rozdělávání ohně a vaření vody na čas, uzlování, fyzická zdatnost).

Před každou disciplínou byl čas na přípravu, kdy družstvo mohlo požadovanou dovednost společně natrénovat – a tak důležitou součástí závodu bylo i vzájemné učení.

Výsledky byly poměrně vyrovnané, vítězství vybojovali Čilli, Kimi a Pery.

 

Další program

t08--72-.jpgÚspěšnou novinkou v táborovém životě byly každovečerní sportovní půlhodinky, kdy probíhaly vždy dva sporty a každý si mohl vybrat, čeho se zúčastní. Nabídka byla poměrně pestrá: vybíjená, volejbal, lakros, ringo, frisbee, discathlon, badminton, švihadlo a zkoušky obratnosti.

Nechyběly zdravotnické hry (ve dvou variantách – pro mladší a starší; u starších perlil Šyška, který v roli nešťastníka otráveného léky velmi realisticiky „zvracel“ vodu s moukou) a ekologické hry (vlčata a světlušky v roli bakterií simulovali rozklad různých druhů odpadků, skauti si zase zažili, jaký dopad na životní prostředí má výroba tatranek).

Došlo i na noční historickou hru pro Krocany (na téma okupace 1968), cesty za pokladem, které pokaždé prověří schopnost orientace a logického myšlení, spaní pod širákem, táborovou poštu…

t14--072-.jpgOblibu si udržují tzv. kumšty – nabídka různých dovedností a výtvarných technik, z nichž si táborníci vybírají. Letos se pekli těstoví hadi, stavěly různé typy přístřešků z celt, vyráběly se sádrové dlaždice, turbánky či indiánské lapače snů, natáčela a stříhala reportáž o táboře, malovalo se na sklo, pletly vlněné chobotničky a tvořily jednoduché hudební nástroje.

Vyřádili jsme se při secvičování divadelní hry o Mrazíkovi, zdobili jsme šátky foukacími fixy, koupali se v rybníce, konalo se několik večerních ohňů. Hodně jsme zpívali – nejen hromadně po večerech, ale část členstva se ke společnému zpěvu slézala i v poledním klidu, zpívalo se cestou na nákup, při práci v kuchyni… Takže název tábora byl jasný.

 

Výpravy

V okolí tábora se kromě krásných druhově pestrých lesů nacházelo i několik rybníků, ty nejbližší jsme obešli hned druhý den při obvyklé seznamovací procházce.

Největší výpravou bylo tradiční dvoudenní putování. Takový puťák není žádná pohodlná procházka, ale právě proto tyto akce záměrně konáme: v prvé řadě prověří tábornické schopnosti (balení batohu, stavbu přístřešků z celt, vaření, orientaci na mapě i v terénu…) a samozřejmě také fyzickou zdatnost – sportovní hry jsou fajn, ale koneckonců chůze je ten nejpřirozenější lidský pohyb. Žijeme v nadbytku obklopeni spoustou zbytečností, a tak může být zajímavou zkušeností vystačit opravdu s minimem věcí, které si uneseme na zádech. V neposlední řadě se také jedná o jistou zkoušku charakteru a odolnosti – velmi rychle se odliší pohodlní jedinci, kteří se tomuto typu akcí cíleně vyhýbají, a ti druzí, kteří se nenechají odradit trochou námahy. A kdo je spolehlivý v jednom směru, bývá i ve všem ostatním – a naopak.

t07--20-.jpgLetošní trasa nebyla dlouhá, ale o to nabitější zajímavými místy. Začali jsme v Doudlebech nad Orlicí, kde měli skvělé přírodovědné muzeum a zámek se zábavnou prohlídkou. V potu tváře jsme pak vystoupali na rozhlednu Vrbici. Ačkoliv viditelnost nebyla kdovíjaká, stálo to za to. Druhý den nás čekalo osvěžení ve vlnách Divoké Orlice a fotogenická zřícenina hradu Potštejn.

V závěru tábora se konaly ještě samostatné jednodenní výpravy jednotlivých družin – k dřevěnému kostelu z 18. století ve Velinách (skauti), na přírodní koupaliště (vlčata a světlušky) a putování cestou necestou za sluncem (roveři).

 

Skautské zkoušky

Letos byla dokončena naprostá většina rozdělaných zkoušek, nikdo nic nevzdal, což v minulých letech rozhodně nebylo pravidlem. Na letošním táboře byly uděleny tyto odznaky:

t14--106-.jpgTáborník: Honza, Kimi, Pery, Míša
Výtvarník: Méďa
Plavec: Honza, Kimi, Pery, Míša, Žabka
Vaření: Rejsek, Žabka
Zachránce: Čilli

Nováčkovská zkouška: Kari
Bronzová lucerna: Žabka
Stříbrná stopa: Méďa
Zlatá stopa/lucerna: Honza, Pery, Kimi, Míša

Navázali jsme na naši letošní celoroční hru a i na táboře se cvičili v sebeovládání, pevné vůli a schopnosti odříct si něco příjemného. A tak někdo chodil ještě před budíčkem běhat, zkoušel vydržet 3 dny bez sladkostí nebo chodit celý den bosky, jiný zase zvládl 3 hodiny mlčet, odvážil se sám na noční hlídku a několik lidí také proběhlo v plavkách kopřivami. Kdo z nabídky zvládl tři výzvy, získal Odznak liliového trojlístku. Byli to tito borci: Čilli, Hřib, Kari, Kimi, Míša, Žabka, Pery, Méďa, Rejsek, Babočka a Zuzka.

Kromě toho Honza, Méďa, Kari a Žabka (a Zuzka s Babočkou) získali titul Podorlický tuleň 2016 za úspěšné absolvování otužilecké zkoušky (ranní sprchování studenou vodou) – letos to byl jubilejní 10. ročník této drsňácké kratochvíle.


Služby

t13--53-.jpgÚkolem táborové služby jsou všechny možné kuchyňské práce (od zatápění přes vaření až po úklid). Letos se v nich střídaly dokonce čtyři skupinky – víceméně samostatně skauti a roveři a pod vedením Babočky vlčata a světlušky. Nakupovat se chodilo ve dvou skupinách namíchaných z členů obou družin.

Slabší to tradičně bylo s úklidem, jinak ale vše fungovalo, zejména v druhém týdnu, kdy už si všichni zvykli na kladené nároky. Jídlo bylo velmi dobré a jen občas s několikaminutovým zpožděním, mnozí se aktivně hrnuli do zatápění. Pouze někteří občas nezvládají vykládat a pracovat zároveň .


Zhodnocení

Bylo to moc fajn .

Obvykle začínám výhradami, letos mě však nic moc nenapadá. S úklidem stanů je to čím dál tím lepší, kritický je zpravidla první tábor, pak už se to jen zlepšuje. Tradičně však je problém se vztahem ke společnému majetku – úklid oddílových pastelek, stolních her či sportovního vybavení apod. byl i letos dost tragický, také nářadí několikrát nocovalo venku.

t03--37-.jpgNaopak pochval mám celou řadu: naprostá většina členů byla velmi aktivní, mnozí pořád něco společně podnikali i ve volném čase (zpívání, sedánky na závoře, vodní bitvy). Nikomu nechybělo nic důležitého z požadovaného vybavení. Řada lidí, zejména vlčat a světlušek, se se zájmem zapojila do zkoušek sebeovládání v rámci Liliového trojlístku, o množství úspěšně dokončených odborek jsem již psala. 

Všichni členové družiny Krocanů nafasovali aspoň jednu funkci, kterou pak ve prospěch tábora vykonávali – organizaci táborového bodování, vedení kumštů, přípravu slavnostních ohňů, pomoc vlčatům a světluškám s odborkami, zapisování do pokladní knihy, zajišťování pitného režimu, hry na rozcvičky a řadu dalších věcí. I když v některých případech by nebyla od věci včasnější příprava, vše úspěšně proběhlo a fungovalo. Za zmínku stojí zejména Hřib, který byl v péči o studnu mimořádně spolehlivý – konal, aniž mu to muselo být připomínáno, což rozhodně není běžné. Šyška, Mirek a Alf významně pomáhali s realizací Kanadské železnice (ti už nesoutěžili), řadu her jako obvykle připravila Čilli. Tito čtyři také organizovali večerní sporty a po večerce se ještě účastnili porad vedení.

t09--63-.jpg

Díky nasazení členů táborové rady, pomoci ostatních Krocanů a samostatnosti vlčat a světlušek jsme tábor zvládli, aniž by jediné dvě dospělé vůdkyně propadly šílenství.  Děkujeme vám všem!

Poděkování zaslouží samozřejmě také Márfy s Bárou za opětovné pohlídání tábora v době výpravy a za následnou milou návštěvu, při níž neváhali přiložit ruce k dílu.

Děkujeme rodičům za důvěru a podporu (a za pohledy vůdkyním ), za potravinové i materiální příspěvky, odvoz věcí, barevný tisk a za vše ostatní.

Tábor 2016 skončil, ať žije tábor 2017.

Z.
 

 

Náhledy fotografií ze složky Tábor písní 2016